Ztráta vzpomínek a přání
26. srpna 2014 v 10:50 | Marja Virtanen | OthersKomentáře
[1]: To máš pravdu, ztráta by to byla a jaká - s těmi prioritami je to možná trochu těžší :)
Zažívám téměř to samé, akorát že můj kamarád je z Česka, ale tak 150 km (možná víc) daleko a už snad ani není zamilovaný, jen ke mně prostě pořád něco cítí a chtěl by mě, ale chápe, že když mám přítele, tak to nejde. Jenže chybička se vloudila. On se sem nejspíš bude stěhovat, tudíž se budeme vídat a on nebo přítel to nejspíš nerozdýchají.
[3]: To máme podobné, kromě toho stěhování - akorát tady je to o trochu horší v tom, že je to čerstvá zamilovanost.
[4]: Tak aspoň, že se taky nestěhuje.
Ale ono ho to časem přejde, neboj. Jen se s ním bav kamarádsky, nedávej mu žádná znamení, že bys ho měla víc než ráda a ať ví hlavně o tom, že jsi stále s přítelem šťastná. :)
[5]: Ale jezdí sem - do Česka
Také jsem mu to říkala a dočkávám se jen negativních odpovědí, že prostě ne.
On o tom ví, ale prostě to nepřijímá, stále si myslí, že má u mě šanci :)
[6]: Fakt? :O Tak to je horší. Odkud vlastně je? Jojo, teď to ještě nemůže a nechce pochopit, ale fakt jednou přestane. :)
[7]: Z Velké Británie :)
Přesně - je to horší :) A navíc to není žádný puberťák, takže ví, co dělá a má určité zkušenosti :)
[8]: A to jezdí do Česka, jo? Se divím. Tak v tom, že je starší to bude asi i horší, no. To ho to asi úplně jen tak nepřejde, ale i tak.. Jednou se to stane, nebo se do té doby s přítelem třeba neshodnete a budeš ráda za tohohle. :)
Neviem či sa mi stalo presne toto, ale dlhý čas som bola zamilovaná do niekoho kto bol ďaleko. Dostať sa z toho bolo zložité, ale dokázala som to. ![]()











nič podobného sa mi nestalo, mám svojho priateľa a uvedomujem si, čo by som mohla stratiť kvôli niečomu, čo by možno ani nemalo zmysel. treba si usporiadať svoje priority, ak sa takéto niekomu niečo stane a rozhodnúť sa, čo od života vlastne chceme.