Začátek s čistým štítem

31. srpna 2014 v 12:28 | Marja Virtanen |  Něco o mé maličkosti
Kdo by to byl řekl, že ty prázdniny tak rychle utečou. Červenec sice ubíhal o malinko pomaleji, kvůli školní praxi, ale ten srpen se nejspíše rozhodl zrychlit tempo a jen tak přeletěl jakoby nic. Ty dva měsíce jsou opravdu málo, ale zase si nemůžu moc stěžovat - přecejen by se po dlouhé době nicnedělání (ehm - ono by se určitě něco našlo) dostavila nuda a to už potom začíná být velmi zlým znamením, že potřebuji řád, pravidla, povinnosti a (promiňte mi to slovo) buzeraci.



1. září nastupuji do čtvrtého ročníku na té své střední škole. Říkám si, vydržela jsem to tam tři roky, vydržím tam i čtvrtý. I když mou maličkost čeká strašák všech středoškoláků - a tou je maturita. Všude slýchávám samé: "To zvládneš, to bude dobré, já to taky dal/a, tak ty to dáš také, ..." Ano a stejně jako polovině maturantů, i mně začínají být tyto věty pomalu nepříjemné. Jenže se mnou to ani nějak "nehýbe". Zatím jsem prostě v klidu. Připravuji si věci, začnu s opisováním maturitních témat, dočítám povinnou četbu, ... taková lehká příprava na začátek. Chci se vidět, jak s maturitní prací začnu hned ten den, kdy dostanu zadání, jak jsem si slíbila. Jak se znám, tak alespoň jedno odložení nastane.
Ale co je zřejmé všem lidem, co zítra půjdou do školy, že začínají s čistým štítem. Známky, povinnosti a tohle všechno jde od začátku. Na jednu stranu mě to těší, na druhou mě to malinko děsí - protože jsem vždy stejná. Vždy mám podobné známky, vždy k povinnostem přistupuji stejně (většinu udělám, něco nechám). I když si řeknu, že se změním, tak se ta změna nedostaví a snažím se sebevíc, aby to zas neupadlo do školního stereotypu.
Ona to prostě neudělá. Tečka.
Zezačátku jsem do všeho hrr, hlavně ať je všechno pünktlich, vždyť přece jde o začátek a musím vykročit tím nejsprávnějším směrem. Jenže potom už mě to nebaví. A pak se dostaví katastrofa v podobě lenosti a prokrastinace. Ale, zase to není tak vážné, že bych nedělala vůbec nic, narozdíl od některých mých spolužáků, pro které je "škola" cizí slovo. Do školy se zásadně vyspat nechodím, to můžu doma, člověk se však někdy neudrží a ty oči na pár vteřin (rozumíte správně, minut) zavře. Naštěstí se to stalo jen párkrát, bohužel jsem při tom nápadná, takže si dávám pozor. Ono i takové malé nevinné zachrápání může najednou narušit pomalu celou hodinu ...
Dost nesmyslů o spaní. Jsem na ten příští rok zvědavá. Jaký si to udělám, takový to budu mít a je jen na mně, jak se se vším poperu.
Jo a ten, kdo bude příští rok maturovat se mnou, tomu už teď přeji hodně štěstí a připojím tu věčně omílanou větu: "Vy to zvládnete."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elizabeth Elizabeth | Web | 31. srpna 2014 v 15:40 | Reagovat

No aj mňa to trochu desí.. ale tak snáď to zvládneme. :D Inak to, že zo začiatku je všetko hrr a správny začiatok, to akoby som videla seba. Dodržiavam dokonalú upravu zošitov, nič neodkladám a potom to jednoducho kašlem a idem tým podobným tempom ako vždy. :D A ja seba už tiež vidím ako pracujem na práci o praxi, na ktorú koncom roka pôjdem. Niekoľko krát to istotne odložím. :D

2 Marja Virtanen Marja Virtanen | Web | 31. srpna 2014 v 15:52 | Reagovat

[1]: Přesně tak :D Upřímně říkám, že perfekcionista sice jsem, ale moc dlouho to nevydržím :D Co se úpravy sešitů týče :D Krásně vidíš - začátek sešitů jak ze škatulky a ke konci je to jen taková čmáranice čehosi :D

3 AD AD | Web | 31. srpna 2014 v 21:20 | Reagovat

Ej, maturita :D. Nechci o tom už radši ani slyšet :D.

4 Storycollector Storycollector | 2. září 2014 v 18:53 | Reagovat

Hodně štěstí. No jo, ta věta je klišé, ale jakmile si začneš říkat opak, tak to opravdu nedáš. Takže si ji poslechni se zaťatýma zubama a především jí věř.
Jasně na začátku je člověk pilný a pak to trochu ujede. To tak holt někdo má, ale pokud to hlavní děláš a před dnem odevzdání úkolu, pak je to v cajku. Na některé věci se člověk může vyprdnout a zjistíš, že se nic neděje. Jen je nutné umět rozlišovat, co je nutné, co ne ale mělo by se to udělat a to, co je úplně fuk.

5 Marja Virtanen Marja Virtanen | Web | 2. září 2014 v 19:29 | Reagovat

[4]: Díky moc :)
Děsí mě představa, že bych něco odevzdávala v den, kdy se to odevzdat má :D Ve třídě jsem většinou první, kdo práci odevzdává brzy. A s tím rozlišováním s tebou souhlasím, tohle se ještě budu muset pořádně naučit :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama