XIV. Bitva o Brod: Kalich a Hvězda

28. června 2014 v 20:27 | Marja Virtanen |  Něco o mé maličkosti
Sedět v tomhle počasí zavřená u počítače a u knížek je hřích, no uznejte. Rozhodla jsem se proto, že se půjdu podívat na XIV. Bitvu o Brod u Zbořeného Kostelce - plánovala jsem to už dřív, nechtěla jsem si to nechat ujít. No a jakože to horko opravdu bylo, když jsem viděla ty stánky s klobásama tam, říkala jsem si, že by mě tam rovnou mohli opékat také a vyšlo by to nastejno.
Každopádně jsem se zezačátku hezky prošla.



Jelikož už uplynulo asi 5 let, co jsem byla na tomto místě, slušně se mi zpřeházela trasa a ani strýček Google, který v tomhle většinou bývá borec, mi moc nepomohl. A na stránkách www.bitvaobrod.cz sice cesta vyznačená je, ale co naplat, moje nevyzpytatelnost a smysl pro "najdu si to sama" vyhrály. Takže jsem se připravila na pětikilometrový pochod. První zastávkou byla benzínka, kde jsem si koupila vodu - Sahara mohla té horké silnici konkurovat. Když jsem šla dál, zahlédla jsem jakýsi mladý pár, který měl evidentně stejnou cestu jako já. Nespletla jsem se, po pár metrech se mě ptali, kde je zřícenina a po chvíli jsem také zjistila, že do své cesty rovnou zahrnuli i návštěvu bitvy. Tak jsem jim rovnou řekla, že mohou jít se mnou.
Naše cesty se rozdělili u parkoviště při rozcestí v lese, kde se už pár lidí scházelo a kde byl stánek s občerstvením. A teď babo raď kudy. To všechno se totiž konalo na druhém břehu řeky a nikdo se nechtěl koupat, tudíž jsem minula stánek a vydala se po cestě, která by TEORETICKY MOHLA k tomu druhému břehu vést. Jenže ouha, ono to tak nevypadalo. Udělala jsem čelem vzad a ťapkala zpátky. Pak jsem u toho stánku přešlapovala jako nějaká ztracená cizinka (no, já vlastně ztracená byla), než se mě ujala jedna paní, kterou jsem od vidění znala z města, kde bydlím. Zeptala se mě, jestli nechci odvézt na druhý břeh loďkou a já souhlasila, protože jsem už opravdu netušila, kudy kam. Peněženka se mi odlehčila o 20 Kč a za chvíli jsem dorazila do tábořiště.
Otočila jsem se a nemohla se vynadívat. Pohled na zříceninu byl více než skvostný a ani tato fotka nemohla tu dokonalost zachytit:
A to je jen malý kousek toho, co bylo k vidění z přírodní krásy Zbořeného Kostelce.

Stánky lemovaly první část areálu a tam jsem hned po zaplacení vstupného zamířila. Všude to vonělo pečeným masem a alkoholem (hlavně medovinou), což mi rozhodně nevadilo. Kličkovala jsem mezi lidmi a bojovníky + ženami a dětmi v kostýmech a došla jsem nakonec, kde byl ještě jeden stánek a zde mi dali razítko na ruku. V druhé částo bylo stanoviště bojovníků a jejich žen, popřípadě dětí, byla to nádhera, cítila jsem se jako přenesená do 15. století. A bylo zajímavé, jak se některým těm lidem v kostýmech houpala na krku zrcadlovka, takové prolínání se jen tak nevidí:D
Vracela jsem se zpátky a u jednoho stánku jsem narazila na ženu s hroznýšem královským, u ní byl malý hlouček lidí, kteří si hroznýše hladili. Neodolala jsem a také si ho pohladila. Ale jelikož jsem byla sama a nebyl nikdo, kdo by mě vyfotil s hroznýšem na krku (a že si ho na krk dávali i děti, které byly menší než ten had), nechala jsem tenhle nápad být. A někoho otravovat se mi nechtělo.
Následovala živá hudba složená ze čtyř členů, hráli samozřejmě středověkou hudbu a já nestačila koukat, jak se mi to líbilo. Zde je fotografie:

Následoval šerm, jehož začátek jsem bohužel nestihla. Poté se ke mě připojil přítel se svou rodinou a jejich známými a začala bitva. A nejspíše trpím chronickým lekáním po výpalu střelné zbraně a to jsem doufala, že tam nebudou. Po každém výstřelu jsem nadskočila a myslela si, že jsem nejspíše pro smích všem, ale tomu jednoduše nešlo zabránit! Kvůli tomu jsem akorát pochytila, že bitva měla několik částí a pořádně jsem nevnímala ten podrobnější průběh, protože jsem se perkele soustředila na to, abych se nelekala. A také bylo horko, takže jsem každou chvíli pila a to zrovna nepřispělo k obohacení soustředěnosti na bitvu.
Po bitvě jsme porůznu bloudili po stáncích a nakonec následoval návrat domů. A spálená jsem tedy pořádně.




Celkově se mi tato akce velmi líbila (až na to blbé lekání). Dala jsem si jemně sladkou medovinu s bylinkami a klidně bych si dala znovu, ale známe účinky kombinování alkoholu s horkem, že ... Každopádně pokud se tato bitva bude konat zas a to jakože bude (pokud nezasáhne povodeň, která přišla minulý rok a kvůli tomu bitva nebyla uskutečněna), tak se tam octnu znovu. A tentokrát budu snad chytřejší co se týče tras:D

Mimochodem, pokud byste na mě měli jakoukoli otázku ohledně čehokoli, nebojte se zeptat!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama