Knihomolství

15. dubna 2014 v 22:32 | Marja Virtanen |  Něco o mé maličkosti
Když se řekne toto podstatné jméno, okamžitě se mi vybaví vůně knih v mé knihovničce a neuvěřitelná touha po některé z nich sáhnout, zabořit do ní nos a začíst se. Zapomenout na svět okolo a ponořit se do toho, který bych právě držela v ruce.
Ano, přiznávám se, jsem knihomol.
Číst knihu je jako rozprostřít si oceán neuvěřitelných rozměrů a nových dobrodružství, které nás chytnou a nepustí, pokud sami nechceme. Výhodou je, že takových možností jsou tisíce. Tisíce lidí, tisíce chutí, tisíce titulů, stovky žánrů, miliony zápletek. Když nechceme snít ve své hlavě, kniha nám poslouží jako dokonalá pomůcka. Není to krásné, vžít se do hlavních postav a vychutnávat si jejich zážitky? Radovat se s nimi, trpět s nimi, milovat, nenávidět, plánovat, bát se, smát se ... Je jedno, jestli je to jen jeden hlavní hrdina, nebo je jich více. Své kouzlo to bude mít vždy. Kouzlo toho, že najednou zjišťujeme, že jsme do příběhu vtáhnutí. Že z něj už jen tak nevystoupíme.
Díky knihám umíme všechno.



Schválně, jaký je to pocit, když v knihkupectví, nebo doma vezmete novou knihu, která je ještě "netknutá" potencionálním čtenářem, přivoníte si ke specifické vůni papíru, podíváte se na písmo, zda se vám bude pohodlně číst? Myslím, že nepopsatelný. Plus když je to ještě kniha od vašeho oblíbeného autora/autorky a vy víte, že v rukou držíte jejich dílo, na které jste se moc těšili a teď nadešla vaše chvíle. Chvíle jen pro vás a pro nový svět, kerý držíte, stačí jen otevřít.
Co mě však nejvíce mrzí je fakt, že na takovouto činnost není času, kolik bych potřebovala. Ano, dá se číst kdekoliv a možná i kdykoliv, bohužel se na čtení potřebuji pořádně soustředit a pokud vnímám okolní zvuky (např. v MHD či ve škole), musím číst nějaké věty víckrát a to není ono. V poslední době se také najde něco, co mi to mé soustředění narušuje. Takže si to kouzlo, tu magii musím odložit na dobu, kdy je pouhopouhý klid a ničím nerušené ticho. A toho všeho je jako šafránu - vzácně. Tohle bych nazvala takové prokletí knihomolů: "Není čas". I když opravdu vášniví čtenáři si najdou čas vždycky, avšak ... také jsou určité povinnosti kdy čtení bohužel nepřipadá v úvahu.
Každopádně vraťme se k pozitivním věcem ohledně knih. Třeba ke knihám, které jsou darované. Podle mého názoru není skoro lepšího dárku, než je kniha. Zvlášť, když darující přesně ví, co daný člověk zbožňuje. Je samozřejmě logické, že pokud darovaný shání Píseň ledu a ohně a má už dvě knihy, že ho možná nepotěší román od spisovatelky romantických sladkých příběhů od Daniele Steel. I když, stát se může vše. Každopádně kniha by měla vždy potěšit, i nečtenáře. Ti by se třeba mohli odhodlat k tomu, aby určitý titul vyzkoušeli a přišli čtení na chuť. Opravdu nevadí, že začne například s Harrym Potterem. Hlavní je, aby ho to začalo alespoň trochu bavit a aby nežil jen v realistickém bytí s nechutí k četbě. Ono to zamrzí, když se někoho zeptáte, jaký žánr nejraději čte, či zda vůbec čte, on vám jen nakrčí nos v podivném úšklebku (nebo se zatváří lhostejně) a řekne: "Nečtu/Nebaví mě to/Je to nuda." Avšak, proč je to nuda? Je jasné, že člověka nemohou bavit všechny knihy a žánry s nimi spjaté, máme určitou omezenost, či chcete-li hranici, kterou myšlenkově nechceme překročit, co se týče vkusu ke knihám. Nebo k filmům. To je ale ta krása kultury - baví mě historické filmy? Zkusím vyhledat knihy s historickou tématikou. Baví mě romantické filmy? Sáhnu po romantice. Baví mě muzikály v divadlech? Zjistím, zda je muzikál dle knižní předlohy a zkusím jí přelouskat. Bohužel, když stále uvidíte nechuť u druhého, je to jeho věc. Přichází o nekonečné možnosti, jak obohatit svou fantazii, slovní zásobu a o jiné výhody s tím spojené.
Jak už jsem vyjádřila ve svém článku Proč miluji knihy na tomto blogu, "kdo nečte, protože nechce, dělá obrovskou chybu." Nemusí se u knih samozřejmě sedět pořád. Ale jen pár chvil by bohatě stačilo ...

P.S.: Mým nepostradatelným pomocníkem po přečtení jakékoliv knihy je Čtenářský deník. Ať už se mi kniha líbila, nebo ne, vždy je pro ní místo na nějaké straně. A čím více knížek přibývá, tím mám lepší pocit.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Klér Klér | Web | 16. dubna 2014 v 16:36 | Reagovat

Super článek :)), souhlasím :).

2 Marja Virtanen Marja Virtanen | Web | 16. dubna 2014 v 18:04 | Reagovat

[1]: Díky ;)

3 Marrei Marrei | Web | 18. dubna 2014 v 13:38 | Reagovat

Čtení je skvělé. I když je pravda, že na rozdíl od tebe nemám problém číst i v rušném prostředí, třeba ve škole, někdy i v autě - ale to mi pak bývá špatně, tak to dlouho nevydržím.
Pěkný článek. :)

4 NikaRoovy NikaRoovy | Web | 28. dubna 2014 v 12:28 | Reagovat

Moc hezky napsaný článek. :-) :3

5 Marja Virtanen Marja Virtanen | Web | 28. dubna 2014 v 15:17 | Reagovat

[3]: Někdy mám stejný pocit, ale opravdu nerada v dopravním prostředku čtu - raději dávám přednost poslechu hudby :D
Děkuji ;)

[4]: Díky ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama