22. října 2012 v 17:37 | Marja Virtanen
|
Ne, nechystám se tu vybrousit nějakou básničku typu Havran, ani napsat parodii na Puls nebo Osvícení...Jen jde o to, že mám takový pocit, jako bych v poslední době šíleně podlehla dílům těchto dvou autorů, kteří jsou zároveň i mými nejoblíbenějšími.
Od E.A. Poea jsem si poprvé přečetla Jáma a Kyvadlo a jiné povídky a to teprve nedávno, o prázdninách. Nebo spíše jsem s tím začala v červnu a skončila s četbou Edgara v září. Měla bych se stydět, že jsem měla takovou čtenářskou absenci, ale kvůli brigádě a občasné neschopnosti vzít alespoň jednou do ruky knihu se to na mě takhle podepsalo. Kdyby to nebyl úkol na angličtinu, asi bych se k tomu jen tak nedokopala. Ne, popravdě-dokopala, ale asi za velmi dlouhou dobu (nehledě na to, že ta kniha byla půjčená).
U mistra hororů Stephena Kinga jsem začala na knize Geraldova hra. Ta mě dokázala pohltit až běda (jasně, od tý doby jsem se šíleně začala bát halucinací a pout). Pak přišly další a další knihy jako již výše zmíněný Puls, Osvícení, Cujo, Lisey a její příběh, Ostrov Duma Key (který teď hltám, pokud mám čas), Carrie, Hodina děsu, Mrtví se někdy vracejí a další.
Co je mým čtenářským snem? Přečíst všech Kingových 70 knih, které napsal. Plus ještě novinku jménem Zhubni! která vyšla nedávno, takže bych musela někde pečlivě shánět. Asi si udělám menší výlet do Prahy, jak to tak vypadá :D King je člověk, který ten příběh dokáže pojmout tak realisticky, jakoby ho sám prožil (nebo prožíval). Běhá vám mráz po zádech z toho, že víte, že by se to mohlo někdy stát a přesto je to pouhá fikce. To je na tom to nejkouzelnější (no a taky nejděsivější, muhehe...). Kdysi jsem četla, že King o svých knihách řekl, že se snaží vymazat ty hranice fikce a reálu, že se ten rozdíl mezi tím možná ani nepozná. A myslím, že se mu to dokonale daří. Jasně, některá jeho díla nejsou tak úplně povedená (třeba Puls, který se mi zdál až moc fiktivní a až moc přehnaně odbytý, jako by Steve říkal: ,,Už to chci mít za sebou...!), ale pořád je tam to něco. Jako by se to schovávalo za rohem a vy čekáte, než to vyleze a vyděsí vás to k smrti. Je to takový fantazijní Slanderman. Ale Kingovky čtu hrozně ráda. Toho psycha, co člověk při tom čtení zažívá...On byl prostě pro psaní psycho hororů stvořen. Málokdo to umí takhle podat, než právě King.
Edgar Allan Poe prý trpěl ve svém životě autismem, byl alkoholikem, měl deprese a utápěl se v nich, jak asi nejvíce mohl. Avšak jeho díla jsou opravdovým uměním-stačí si přečíst Jámu a kyvadlo, kde je jeho deprese vykreslena naprosto detailně. Opravdu doporučuji si ji přečíst (a nechci slyšet větu ,,Povinná četba mě neba!!,, můžu vám říct, že někdy je povinná četba mnohem záživnější, než ty dnešní splácaniny typu Upíří deníky a podobně. Mě se to vážně nelíbí, nemá to podle mě hlavu ani patu. Anebo spíše je to vážně slátanina) stejně jako třeba i nejznámější dílo od Poea-básničku Havran (ano, nevermore -už nikdy více- je nejlegendárnější slovo z toho díla). Typický příklad temnoty, melancholie, smutku, deprese a trochu i té hororové atmosféry. Kdo má rád tohle čtení, tak je to právě pro něj jako stvořené. Ono vyjádřit svoje temnější já takovýmto způsobem chce trochu odvahu-dnešní takoví lidé by možná utíkali k psychiatrovi, či podobným cvokařům, ale někdy je vážně lepší se vypsat na papír (rozumějte ,,vypsat se do počítače), než to v sobě dusit a nakonec zešílet (což se i tak Edgarovi podařilo, chudákovi).
Vzdávám holt těmto dvěma spisovatelům. Myslím, že jejich díla ve vás zůstanou uvězněné pěkně dlouho-nevědomky se vám v mozku vytvoří šuplík ,,Díla Kinga a Poea,, a kdykoliv si na ně vzpomenete, zamrazí vás už jen z toho pocitu, že jste něco s nádechem tajemna četli a jen tak na to nezapomenete.
Já na čtení hororů moc nejsem.. ale mám kamarádku, která čte právě Kinga a nic jiného. Věřím, že je to dobré čtení, ale já jsem ten typ, že bych večer prostě neusla
P.S. Opravdu děkuji za pochvalu mého článku, moc mě to potěšilo.
A k té otázce, nerozešli se, jen je dělí dálka. :)
A taky mi přišlo divné slovo ponářet.. jsem opravdu vděčná za připomínku a hned to opravím. :)