Moje maska nenávisti

18. září 2012 v 18:48 | Marja Virtanen |  Depressed
Nenávidím je. Všechny. Jsou výjimky, ale všechny je nesnáším. Jsou jako démoni. Přízraky. Sají pozitivní náladu, nasazují jen temnotu do vaších duší. Oni škrtí. Dusí. Svým smíchem rozbíjí vše krásné kolem. Svými jízlivými poznámky, které jsou jako hořící dýky, se vám zabodávají do srdce, duše a mozku. Střílí a dobře míří. Zapalují vám oheň před očima. Buší pěstmi do vašeho sebevědomí. Používají ho jako boxovací pytel. Dávají si pozor na to, co řeknete, aby se vám mohli za každou chybu vysmát do ksichtu. Jsou jako lahvičky jedu, které povinně musíte vypít. Jsou to psychologičtí upíři. Nechtějí vaší krev, ale vaší energii, kterou si berou pro své vlastní potřeby. Jsou to puberťáčtí FBI. Ví o vás všechno, možná víc, než víte sami o sobě. Nosí přátelskou masku vypůjčenou z divadla Falše. Vstupenky jsou zdarma. Nasadí vám nehmotnou kovovou helmici jako v hororu Saw. Týrají vás, dokud nepadnete na kolena a neřeknete: ,,Už dost!!!,, Nutí vás padnout na kolena a připravit vás na středověkou popravu. Zacházejí s vámi jako s kacíři před upálením. Nutí vás dělat věci, které se sami neodváží. Šikanují... Mají výčitky?

Ne.
Jeho krákoravý smích se rozléhá po celé třídě, její smích je trapný až na půdu. Cokoliv on řekne, ona se začne smát. Cokoliv ona řekne, on se začne krákat (smát se). Jejich vtipy nejsou vtipy. Jejich vtipy jsou ohnivé dýky. Šípy. Otrávené šípy. Nindžové jsou oproti nim kus hadru. Co nindžové. Pořádní bojovníci. Avšak oni to dělají psychicky a své vydobyté vítězství si řádně užívají. A co je součástí jejich bujných oslav?
Smích.
Co chci udělat? Já...já nevím. Nechat je být. Nevšímat si jich. Žít si svůj vlastní život. Mít vlastní svobodu. Nebudu se jimi zabývat. Nemají mozek. Tak si ho berou od ostatních. Nemají štěstí. Tak ho kradou od ostatních. Nemají motivaci. Tak si jí půjčují od ostatních. Nemají city. Tak je vysávají. Mají komplexy. Tak si je vybíjejí. Čím víc se topíte, tím více vás stahují pod hladinu. A smějou se tomu. Chtějí vás zničit.
Dejte mi váš lektvar ovlivňování.
Já se však nestanu vaší otrokyní.
Ale já se otrávím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bee Bee | Web | 18. září 2012 v 18:57 | Reagovat

wow hezky napsaný obdivuju lidi co to takhle dokážou napsat

2 Marja Virtanen Marja Virtanen | Web | 18. září 2012 v 19:36 | Reagovat

[1]: Díky :) ale na tom není co obdivovat

3 Alexandra D. Alexandra D. | Web | 19. září 2012 v 20:36 | Reagovat

krutá, chladnokrevná pravda... hezky jsi to sepsala, z toho vyplívá, že něco takového asi zažíváš, co? Jestli ano, tak mi to je líto, já to mám podobně, ikdyž nejsem na tom zas tak hrozně, jak popisuješ, dřív to bylo horší, ale teď už se dokážu bránit. :-D Neboj, vždy může být hůř.. :-)

4 Marja Virtanen Marja Virtanen | Web | 20. září 2012 v 17:12 | Reagovat

[3]: Ano zažívám to, vím, že může být hůř, ale člověk s tím bojovat nějak musí... I když ho to tíží psychicky, něco s tím dělat prostě musí. Buď ráda, že to u tebe není horší.

5 Wizie Wizie | Web | 20. září 2012 v 19:46 | Reagovat

Nevím, co na to říct... Mohu Ti asi jen držet palce, a doufat, že to zvládneš. Jak píšeš, nejlepší asi je, si jich nevšímat. Koneckonců - to mi také radili (i když pravda, mé problémy se nejspíš ani zdaleka nepodobaly Tvým).
Jsi silná, jistě to zvládneš, a je to po nějakém čase určitě omrzí.

A - i když se to teď asi nehodí - je to krásně napsané.. ^^ :-|

6 <LaDy MargaretH> <LaDy MargaretH> | Web | 24. září 2012 v 21:30 | Reagovat

na základce sem mělato samí.....takže tě úplně chápu :/

7 Marja Virtanen Marja Virtanen | Web | 24. září 2012 v 21:34 | Reagovat

[5]: Děkuji moc, ale nevím, jestli tohle skončí... špatné povahy prostě nepředěláš...

[6]: Základky jsou nejčastějším terčem-naštěstí tam jsem nic takového nezažívala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama